♥Povídka od Bonnie♥
Harry se otočil na bok a zavřel oči. Nemohl usnout. Ani to nešlo při tom randálu. Kdyby aspoň nevzlykala!!
"Hermiono, přestaň!" Zakřičel. Nic
."Herm, ksakru nech toho!" Zařval ještě jednou. Teď už ho slyšela.
."Harry, ty mi můžeš víš co, nemůžu za to, že mám rýmu!" Rozčilovala se.
Samozřejmě, že to nebyla rýma, ale Harry byl rozčílený že nemůže usnout tak jen tak dost ostře ze sebe vyhrknul: "Tak se vysmrkej nebo si dej kapky do nosu nebo si jí odčaruj, ale už nevzlykej!!!" Řekl jí.Hermiona si vzala polštář a naštvaně odešla. Harry se usmál a usnul...
Hodnou chvíli spal, když v tom rána jak z děla…Lekl se tak až spadl z postele.Podíval se kolem, pátral po tom co ten hluk vyvolalo.Nikde nic!
"Hermiono'' zavolal ,,Co tady vyřváváš snažím se spát, spadl jsi na hlavu nebo co?" ozvala se Hermiona a Harry byl rád, že ji slyší a že konečně přestala vzlykat.
,,Možná se mi to jen zdálo?" pomyslel si.
,,Hermiona je vedle musela by to slyšet taky kdyby se mi to nezdálo." Breptl Harry a snažil se znovu usnout.
Když už konečně začal usínat ozvala se další rána a hrozivý výkřik.
Harry se lekl a tázavě zavolal ,,Hermiono?"
Ale nikdo se neozýval všude bylo jenom hrozivé ticho, Harry strácel dech ve vzduchu bylo dusno.
Byl si naprosto jistý, že slyšel ráno a Hermionin výkřik.Zavolal tedy znovu ,,Hermiono jsi v pořádku?" ale nikdo se neozval.Nejprve si Harry myslel, že si z něj Hermiona tropí žerty za to jak se k ní choval, ale když zavolal potřetí a nikdo se neozval, nezbývalo mu nic jiného než vstát a jít se podívat vedle.
Vstal, obul si svoje nejmilejší pantoflíčky s bambulkami a hodil přes sebe župan s králíčky, který měl taky moc rád…
Došel do vedlejší části velkého plátěného stanu a nemohl uvěřit svým očím.Všechno bylo rozházené a rozbité jako po výbuchu, jediné co zůstalo neporušené bylo křeslo přes které byla přehozená deka a polštář, Hermionin polštář, který si sebou odnesla…
,,Hermiono" zavolal, ale nikdo se neozval.
Harry se rozhlédl kolem.Koukal po věcech, když v tom spatřil něco moc divného ,,Hermioninu hůlku,,
,,Kdyby to vše dělala Hermiona asi by nenechala valet svou hůlku na zemi " pomyslel si Harry.
Měl pravdu Hermiona nikdy nenechávala valet svou hůlku jen tak po zemi, nikdy.
,,Hermiono, jestli tu jsi tak se ukaž!" zlobil se Harry.
Ale nikde nikdo, Harry se začínal bát.Ne o sebe, ale o Hermionu.Věděl, že tam Hermiona není, ale v hlouby duše doufal že to tak není a tak stale jen volal…
,,Hermiono, prosím, ozvy se tohle není legrace!" ,,Hermiono?"
,,Hermiono" a zase ,,Hermionoo!" ale stále pořád jen to hrozné ticho.
Tohle bylo i na Harryho moc, potom co prohledal celý stan, aby se ujistil že tam Hermiona opravdu není, vyběhl ven …
,,Hermionoooooooooooooo…" zakřičel z plných plic a do očí mu vhrkli slzy.
Snad si myslel že bude tam, ale všude bylo jen ticho a černočerná tma.
,,Co jsem to jenom udělal, tohle mi Ron nikdy neodpustí až se vrátí, jestli se vrátí!" bědoval Harry.
A vzpomněl si na to proč vlastně Hermiona vzlykala.Až teď mu došlo co se vlastně stalo…
V jeden jediný den ztratil dva blízké lidičky. Ron odešel bůh ví kam a Hermiona…
,,Ach" vzdychl Harry.
Ještě jednou pohlédl do černé tmy a pak se vrátil do stanu…
"Hermiono, přestaň!" Zakřičel. Nic
."Herm, ksakru nech toho!" Zařval ještě jednou. Teď už ho slyšela.
."Harry, ty mi můžeš víš co, nemůžu za to, že mám rýmu!" Rozčilovala se.
Samozřejmě, že to nebyla rýma, ale Harry byl rozčílený že nemůže usnout tak jen tak dost ostře ze sebe vyhrknul: "Tak se vysmrkej nebo si dej kapky do nosu nebo si jí odčaruj, ale už nevzlykej!!!" Řekl jí.Hermiona si vzala polštář a naštvaně odešla. Harry se usmál a usnul...
Hodnou chvíli spal, když v tom rána jak z děla…Lekl se tak až spadl z postele.Podíval se kolem, pátral po tom co ten hluk vyvolalo.Nikde nic!
"Hermiono'' zavolal ,,Co tady vyřváváš snažím se spát, spadl jsi na hlavu nebo co?" ozvala se Hermiona a Harry byl rád, že ji slyší a že konečně přestala vzlykat.
,,Možná se mi to jen zdálo?" pomyslel si.
,,Hermiona je vedle musela by to slyšet taky kdyby se mi to nezdálo." Breptl Harry a snažil se znovu usnout.
Když už konečně začal usínat ozvala se další rána a hrozivý výkřik.
Harry se lekl a tázavě zavolal ,,Hermiono?"
Ale nikdo se neozýval všude bylo jenom hrozivé ticho, Harry strácel dech ve vzduchu bylo dusno.
Byl si naprosto jistý, že slyšel ráno a Hermionin výkřik.Zavolal tedy znovu ,,Hermiono jsi v pořádku?" ale nikdo se neozval.Nejprve si Harry myslel, že si z něj Hermiona tropí žerty za to jak se k ní choval, ale když zavolal potřetí a nikdo se neozval, nezbývalo mu nic jiného než vstát a jít se podívat vedle.
Vstal, obul si svoje nejmilejší pantoflíčky s bambulkami a hodil přes sebe župan s králíčky, který měl taky moc rád…
Došel do vedlejší části velkého plátěného stanu a nemohl uvěřit svým očím.Všechno bylo rozházené a rozbité jako po výbuchu, jediné co zůstalo neporušené bylo křeslo přes které byla přehozená deka a polštář, Hermionin polštář, který si sebou odnesla…
,,Hermiono" zavolal, ale nikdo se neozval.
Harry se rozhlédl kolem.Koukal po věcech, když v tom spatřil něco moc divného ,,Hermioninu hůlku,,
,,Kdyby to vše dělala Hermiona asi by nenechala valet svou hůlku na zemi " pomyslel si Harry.
Měl pravdu Hermiona nikdy nenechávala valet svou hůlku jen tak po zemi, nikdy.
,,Hermiono, jestli tu jsi tak se ukaž!" zlobil se Harry.
Ale nikde nikdo, Harry se začínal bát.Ne o sebe, ale o Hermionu.Věděl, že tam Hermiona není, ale v hlouby duše doufal že to tak není a tak stale jen volal…
,,Hermiono, prosím, ozvy se tohle není legrace!" ,,Hermiono?"
,,Hermiono" a zase ,,Hermionoo!" ale stále pořád jen to hrozné ticho.
Tohle bylo i na Harryho moc, potom co prohledal celý stan, aby se ujistil že tam Hermiona opravdu není, vyběhl ven …
,,Hermionoooooooooooooo…" zakřičel z plných plic a do očí mu vhrkli slzy.
Snad si myslel že bude tam, ale všude bylo jen ticho a černočerná tma.
,,Co jsem to jenom udělal, tohle mi Ron nikdy neodpustí až se vrátí, jestli se vrátí!" bědoval Harry.
A vzpomněl si na to proč vlastně Hermiona vzlykala.Až teď mu došlo co se vlastně stalo…
V jeden jediný den ztratil dva blízké lidičky. Ron odešel bůh ví kam a Hermiona…
,,Ach" vzdychl Harry.
Ještě jednou pohlédl do černé tmy a pak se vrátil do stanu…























Comments
Zde potkate osamele divky - http://horkedivky.top